Lidová kultura v novověké Evropě

 Dějiny jsou většinou dějinami elit, tj. politiků, válečníků a vzdělanců, jejichž život je sice nejlépe

zdokumentován, leč ve všech dobách tito lidé představovali jen menšinu populace. Co se vůbec

můžeme dozvědět o “mlčenlivé většině”, o ženách, sedlácích, řemeslnících, služebnících či lidech

na samém okraji společnosti? Lze vůbec něco zjistit o lidech, kteří o svém životě sami

nezanechali žádné písemné svědectví a ti, kdo vládli perem, je okázale přehlíželi? Jak lze hovořit

o věcech, které jsou mimo naše chápání, jako je například magie? Vydejme se s těmito otázkami

do temných zákoutí raně novověkých vesnic a měst.

Daniel Kadlec

V současnosti jsem studentem 2. ročníku magisterského oboru České dějiny v evropském kontextu. Zajímám se hlavně o dějiny náboženství a lidovou kulturu. Rád vysedávám v moravských archivech a snažím se najít cokoliv, z čeho je trochu cítit člověčina. Kromě toho se zabývám terénním výzkumem mezi Slováky v rumunském Bihoru. Ve volném čase rád chodím na vandry a pracuju na zahradě.

Přejít nahoru