IDEÁLNÍ PANOVNÍK VE STŘEDOVĚKU
Na základě četby úryvků kronikářských děl a legend, analýzy uměleckých předmětů (iluminace,
pečetě), tradice a pochopitelně též početné historiografické produkce se pokusíme nahlédnout
středověkého panovníka očima jeho současníků. Tedy šlechty, která se podílela na jeho moci; církve,
která se o něj opírala a spolu se skupinou vzdělanců vytvářela jeho obraz a v neposlední řadě – ačkoli
je pro to nejméně pramenů – rovněž měšťanů a venkovského lidu.
Tematické okruhy
1. Panovnická moc a její původ – od Merovejců po stavovskou volbu Ferdinanda Habsburského.
2. Král-bojovník a král-světec. Král-zakladatel.
(Přemysl Otakar II. a Václav II., Karel IV.)
3. Ideál a realita.
4. Prameny a metodologické přístupy.
5. Diskuse. Otázky a výhledy.
David Trojan
Vystudovav starší české dějiny na FF UK jsem v současnosti doktorandem na Katedře církevních dějin
a literární historie KTF UK, kde se věnuji problematice pražského biskupství ve 13. století a farní sítí
v předhusitských Čechách. Obecně se zabývám především fenoménem tzv. středověké proměny,
dějinami osídlení a církevními a hospodářskými dějinami předhusitských Čech. Mimo to mě zajímají
dějiny krajiny a její proměna, středověká archeologie a paměť středověku a historiografie.
Ve volném čase se kromě historického studia (pohříchu stále četnějšího) věnuji vedení skautů,
toulkám krajinou nebo kvalitní společnosti.
