České moderní dějiny I. (1790 – 1830)

 První část přednášky se bude věnovat vnitrostátnímu dění v Habsburské monarchii (resp. v Rakouském císařství)
v době předbřeznové. Pozornost bude soustředěna na nejdůležitější politické (metternichovský absolutismus),
hospodářské (vliv napoleonských válek na ekonomiku monarchie, státní bankrot roku 1811 a nástup
modernizačních tendencí) a náboženské (restaurace katolictví, proces s bolzanisty) události. Druhá část
přednášky bude věnována českému národnímu obrození od cca 70. let 18. století do konce tzv. „hrochovské fáze
B“ (30. léta 19. století). Budou představeni nejvýznamnější obrozenci a jejich projekty, přesto však bude
pozornost zaměřena spíše na kulturní a sociální význam celého procesu, než na suchopárný seznam vydávaných
slovníků a gramatik českého jazyka. Podíváme se na zásadní milníky českého obrození (vydání Rozpravy na
obranu jazyka slovanského, počátek Sporu o Rukopisy…) a na nich si přiblížíme proměnu mentality a vnímání
kategorie národa
v českém prostředí.
 
Miroslav HROCH, Na prahu národní existence, Praha 1999.
Daniela TINKOVÁ, Jakobíni v sutaně: Neklidní kněží, strach z revoluce a konec osvícenství na Moravě, Praha 2011.
Robert SAK, Josef Jungmann: Život obrozence, Praha 2007.
Jitka LNĚNIČKOVÁ, České země v době předbřeznové 1792—1848, Praha 1999.
Milan HLAVAČKA (ed.), České země v 19. století I., II.: Proměny společnosti v moderní době, Praha 2014.
Vladimír MACURA, Znamení zrodu a české sny, Praha 2015.
Milan ŘEPA, Moravané nebo Češi? (Vývoj národního vědomí na Moravě v 19. století), Brno 2001.

Petra Hanáková

Jsem studentkou oborů Historie-české dějiny v evropském kontextu a Germanistika. Zajímám se tedy především o kulturní, sociální a literární dějiny osvícenství a počátku národního obrození v německojazyčném prostoru, což jsou v tomto období i české země. Moje srdcové záležitosti jsou především Josef II. a jeho reformy a německá (hlavně braková) literatura pozdního osvícenství.

Přejít nahoru