Francouzská revoluce představuje jednu z klíčových událostí v utváření moderní společnosti. Celá tehdejší
Evropa dění ve Francii sledovala a vyjadřovala se k němu. Vztah Habsburské monarchie vůči Revoluci je
poměrně specifický, jelikož v místním prostředí již většina reforem byla realizována během vlády Josefa II. I
pozorovatelé z řad šlechticů tak s prvními fázemi Revoluce většinově souhlasili. Revoluce se však stala
důležitou událostí i pro čtenáře z lidových vrstev, kteří v ní buď hledali naději na vlastní úplně osvobození, nebo
ji naopak odsuzovali jako porušení Bohem daného pořádku. V této přednášce se tak zaměříme na konkrétní
projevy česko-rakouské reakce na Revoluci – a to jak na rovině „velkých dějin“, tak na příkladu konkrétních
textů, které o Revoluci napsali různí autoři pocházející z odlišných společenských vrstev.

Claire MADL – Daniela TINKOVÁ (edd.), Francouzský švindl svobody: Francouzská revoluce a veřejné mínění
v českých zemích, Praha 2013.
Daniela TINKOVÁ, Daniela TINKOVÁ, Jakobíni v sutaně: Neklidní kněží, strach z revoluce a konec
osvícenství na Moravě, Praha 2011.
Květa MEJDŘICKÁ, Listy ze stromu svobody, Praha 1988.
Michael VAŃÁČEK, Francouzové a Morava v době Velké francouzské revoluce a koaličních válek, Brno 1965.